|
| |
|
|
Letecká záchranná služba na území Jihočeského kraje
KURŠ, Ondřej
Cílem diplomové práce je zjištění stavu zajištění letecké záchranné služby v současném stavu. Práce se zabývá analyzováním a komparací dvou nezávislých subjektů letecké záchranné služby v období 2018-2022. Došlo k porovnání a vyhodnocení současného stavu služeb letecké záchranné služby s předchozím poskytovatelem pomocí osobního navštívení základen, strukturovaných rozhovorů a dotazníkového šetření.
|
|
| |
|
|
Příprava zdravotnického záchranáře na provádění záchranných činností v těžko přístupném terénu
VOTRUBOVÁ, Jitka
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou přípravy zdravotnického záchranáře na provádění záchranných činností v těžko přístupném terénu. V práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat odbornou přípravu záchranáře k provádění záchranných činností v těžko přístupném terénu. Druhým cílem bylo zmapovat vybavenost výjezdových skupin k provádění záchranných činností v těžko přístupném terénu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část, kde obě části se zabývají odbornou přípravou záchranářů a jejich vybaveností. Teoretická část nejdříve popisuje osobnost záchranáře. Jaké by měl mít předpoklady, aby mohl co nejlépe vykonávat činnost záchranáře. Dále jsou v této teoretické části tři větší okruhy. Do těchto okruhů jsem vybrala ty skupiny, které z mého pohledu, právě zasahují v nepřístupném terénu. Výškové záchranné družstvo v rámci Letecké záchranné služby, Horská služba České republiky a Vodní záchranná služba ČČK. U každé skupiny je popsána odborná příprava, kterou každý záchranář musí projít, aby mohl vykonávat činnost záchranáře v praxi. Dále jsou popisovány pomůcky, které jsou potřebné k transportu nebo samotné záchraně. Za důležité jsem také považovala se zmínit o fyzické přípravě záchranářů, psychologii a komunikaci. Také nebyla opomenuta problematika geografie. V praktické části jsou popsány výsledky výzkumu. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metoda pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly uskutečněny se záchranáři na jednotlivých základnách. V Dolní Vltavici, kde působí Vodní záchranná služba ČČK, Lipně nad Vltavou - Kramolín u Horské služby České republiky a Hosíně u Českých Budějovic, kde má svoji základnu Letecká záchranná služba. Rozhovorů se zúčastnilo 12 záchranářů. Jedna osoba byla ženského pohlaví. Věková hranice dotazovaných je od 27 let do 57 let. Byly záměrně vybrány zejména osoby, které mají za sebou již několikaletou praxi. Zároveň nebylo zapomenuto na záchranáře, kteří mají za sebou méně let praxe, ale byl u nich předpoklad, že se v dané problematice již orientují. Rozhovory byly přepsány a shrnuty do tabulek, pro lepší přehlednost. Vyhodnocení výzkumných otázek. U první výzkumné otázky, jsou rozdíly u záchranářů v odborné přípravě k provádění záchranných činností v těžko přístupném terénu. Z tabulky 5 vyplývá, že odborná příprava se liší zejména u Horské služby ČR. Tito záchranáři musí také absolvovat fyzické testy a jsou přezkušováni z geografie. Druhá výzkumná otázka, jsou rozdíly u jednotlivých výjezdových skupin ve vybavenosti pro záchranné činnosti v těžko přístupném terénu. Z tabulky 6 je patrné, že vybavenost se liší v motorových prostředcích v závislosti na terénu, ve kterém daní záchranáři nejvíce zasahují.
|
|
|
Využití lanového podvěsu v letecké záchranné službě
TRÁZNÍK, Jan
Tato bakalářská práce je zaměřena na využití lanového podvěsu v letecké záchranné službě v celé České republice. V kapitole Současný stav se čtenář nejprve seznámí s leteckou záchrannou službou ? její definicí, historií a současností. Zjistí, že letecká záchranná služba slouží lidem v České republice již přes 20 let a v záchraně lidských životů dnes hraje nezastupitelnou roli. V této kapitole se také čtenář seznámí se standartním složením posádky vrtulníku. Použití lanového podvěsu patří ke speciálním činnostem letecké záchranné služby, které vyžadují jisté kvalifikační nároky na posádku vrtulníku. V souvislosti s tímto faktem je v této práci objasněn pojem letecký záchranář a letecký záchranář ? vysazovač. Samotný lanový podvěs je popsán z hlediska jeho definice, historie, potřebným vybavením k jeho instalaci, transportními prostředky aplikovatelných do lanového podvěsu, indikací k zásahu s lanovým podvěsem a záchrannou v nepřístupném terénu. Vzhledem ke skutečnosti, že záchrana osob pomocí lanového podvěsu nepatří k rutinním činnostem letecké záchranné služby, ale mezi speciální činnosti, nedisponují všechny stanoviště letecké záchranné služby v České republice možnostmi zásahu tohoto charakteru. Cílem této bakalářské práce je zmapovat situaci v indikacích k vzletu a vytvořit ucelený souhrn možností nasazení letecké záchranné služby při záchraně osob v nepřístupném a těžce dosažitelném terénu pomocí lanového podvěsu v celé České republice. Současně je cílem zjistit, do jaké míry jsou na jednotlivých stanovištích letecké záchranné služby připraveni k provedení této speciální činnosti. Výzkumnou otázkou této práce je: Jsou jednotlivá stanoviště letecké záchranné služby v České republice připravena k efektivnímu využití lanového podvěsu? V práci byl uplatněn kvalitativní výzkum. Data byla získána pomocí dotazníku, který byl rozeslán zástupcům ze všech deseti oblastních středisek leteckých záchranných služeb v celé České republice. Otázky v dotazníku byly postaveny tak, abych zjistil, která stanoviště letecké záchranné služby jsou aktivní v provádění záchrany osob z nepřístupného terénu pomocí lanového podvěsu, jak jsou stanoviště k provedení této speciální činnosti personálně a technicky vybavena, jakým způsobem jsou vybíráni a školeni zaměstnanci zde pracující, jaký je charakter terénu, ve kterém nejčastěji pomocí lanového podvěsu zasahují, jejich četnost zásahů pomocí lanového podvěsu, jak jsou stanoviště spokojena s tímto způsobem záchrany lidských životů, popř. co by chtěla změnit. V kapitole Výsledky jsou vyhodnoceny odpovědi na jednotlivé otázky z dotazníku. Výsledky práce jsou zpracovány analýzou dat a následnou syntézou. Z výsledků vyplynula míra připravenosti všech deseti stanovišť Leteckých záchranných služeb v České republice k provedení speciální činnosti, konkrétně k použití lanového podvěsu při zásahu v nepřístupném a těžce dosažitelném terénu, popř. jiných alternativ v jejich běžném provozu. Z výsledků vyplynulo, že z celkového počtu deseti stanovišť, je šest technicky vybaveno a čtyři stanoviště nevybavena pro transport z nepřístupného terénu pomocí lanového podvěsu. Na všech stanovištích, která provádějí speciální činnost, slouží speciálně vycvičený tým, který musí být pravidelně školen.
|
|
|
Letecká záchranná služba a její součinnost s pozemními výjezdovými posádkami
NOVOTNÁ, Pavla
Letecká záchranná služba je v současnosti nedílnou součástí zdravotnické záchranné služby v České republice. V současnosti se stále zvyšuje počet primárních zásahů, při kterých musí tyto dvě složky spolupracovat. Protože se jedná ve většině případů o vážné, život ohrožující, události, je nezbytné, aby tyto dvě složky vytvořily součinnou jednotku. Proto je nutné, aby mezi nimi byla zajištěna výborná úroveň komunikace a spolupráce. Toho lze dosáhnout pouze tehdy, jestliže obě strany znají, v praxi využívají a respektují určitá pravidla spolupráce strany druhé. V teoretické části se zabývá tato práce historií, činností letecké záchranné služby a její spoluprácí s pozemní složkou. Cílem mé práce bylo zmapovat a zhodnotit úroveň komunikace a spolupráce mezi posádkami letecké záchranné služby, pozemními složkami zdravotnické záchranné služby a zdravotnickým operačním střediskem. Byl proveden kvantitativní výzkum pomocí dotazníků. Ty byly distribuovány na vybraná střediska zdravotnické záchranné služby a letecké záchranné služby v kraji Vysočina a v Jihočeském kraji. Dotazníky byly určeny pouze pro zdravotnické záchranáře. Výzkumem bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři považují úroveň komunikace i úroveň spolupráce mezi pozemními složkami, leteckou záchrannou službou a zdravotnickým operačním střediskem za vyhovující. Dále bylo zjištěno, že pokud nastane chyba v komunikaci je za ni v nadpoloviční většině případů zodpovědné selhání lidského faktoru. Chtěla bych, aby moje práce posloužila záchranářům k tomu, aby získali přehled o této tématice, případně si doplnili znalosti, které jim dosud unikali.
|
host ::
RSS.